TOPlist
HISTORIE SDH HOSTĚNICE

Založení Sboru dobrovolných hasičů v Hostěnicích bylo schváleno obecním výborem v r. 1906. Starosta obce
zdůvodnil význam a nutnost založení takového spolku v obci. Po zveřejnění zprávy, že se bude v Hostěnicích sbor
zakládat, přihlásilo se přes 50 mužů, což bylo na tak malou obec opravdu hodně. Protože podle tehdejší směrnice
mělo být ve sboru 24 mužů, bylo nutno provést výběrové řízení. (Sbor se řídil stanovami schválenými obecním
zastupitelstvem). Být hasičem v té době každý považoval za čest a proto výběr nebyl jednoduchý a neobešel se bez
hádek. Po výběru pak byla svolána ustavující schůze, na které měl být zvolen náčelník a další funkce ve sboru.
Kandidáti na náčelníka byli Václav Pantůček (č.p.24) a Jan Kousal (č.p. 25). Volba se prováděla tajně, pomocí
hlasovacích lístků. Václav Pantůček obdržel 11 hlasů, Jan Kousal 13 hlasů. Prvním náčelníkem se stal tak Jan
Kousal. Dále byli zvoleni dva podnáčelníci, tři četaři a tři lezci (lezci lezli po žebřících na střechy).
Po válce byli starosty SDH Hostěnice: Jan Šedý, Jan Kučera, František Řičánek, Antonín Šidlo, Josef Boudný,
Rudolf Bajer, Bohumil Motal, Vladimír Hodaň, Miroslav Dostál a Josef Zítka.
Náčelníci: Josef Boudný, František Trávníček, Bohumil Motal, Adolf Baloun. Josef Hervert, Jiří Šedý, A.Motal a
Zbyněk Klimeš.
V roce 1936 se konala velká slavnost ke 30. letům trvání sboru se mší svatou u kříže na návsi a odpoledními
ukázkami cvičení přítomných sborů. Během druhé světové války činnost sboru ochabla, ale po válce se sbor znovu
aktivizuje.V listopadu 1948 byla zakoupena nová motorová stříkačka od firmy Smékal a to za 116.000,- Kč.
V roce 1926 byl starostou sboru Antonín Zrnečko ( č.p. 94), a to až do roku 1931, náčelníkem pak František Řičánek
(č.p. 13). V tomtéž roce se starostou sboru stal František Řičánek (č.p. 13), který byl starostou až do roku 1936.
Náčelníkem v r. 1931 byl Alois Barša ( č.p. 7), v roce 1935 byl náčelníkem Antonín Vintr ( č.p. 93).
Kmotřenkou stříkačky byla paní Švábenská, manželka starosty místního sboru. Paní Kateřina Švábenská do
pamětní knihy sboru při této příležitosti napsala: „ Jest mě potěšením, že jsem byla poctěna, bych se co kmotra ujala
tohoto sboru, proto jest mým přáním, by tento spolek blahodárnou činností prospíval, svorně dlouhá léta vytrval
k tomuto cíli, Bohu ku cti, bližnímu ku pomoci kráčel. Kateřina Švábenská,v Hostěnicích dne 15. července 1906.“
Po slavnostním ceremoniálu následovala praktická ukázka funkce stříkačky. Uvedena byla do chodu během 1 min.,
což byl vynikající čas a sbor byl župním náčelníkem pochválen.
Po skončení slavnosti pochodovaly přítomné sbory na výletní místo „ do smrčků“ a večer do hospody, kde sláva
pokračovala zábavou. Zejména pak hasiči vyčerpaní odpoledním cvičením se vyznačovali nekonečnou žízní.
Hasičský sbor v Hostěnicích pak vyvíjel velkou aktivitu, zúčastnil se řady zásahů při požárech v obci i v okolí.
Činnost sboru byla narušena až 1. světovou válkou. Hned po jejím skončení však se činnost sboru znovu
obnovuje. V tomto období se sbor podílel významně i na kulturním dění v obci, což ostatně trvá dodnes.
Účinnost stříkačky při tomto požáru se ukázala jako nedostatečná. Na žádost obecního zastupitelstva pak po této
události zakoupil velkostatek Pozořice novou stříkačku. Nová stříkačka byla dvouproudová, oboustranná (sací i
výtlačná), ruční a stála 2100,-Kč. Nová stříkačka byla slavnostně vysvěcena. Na tuto slavnost byly rozeslány
pozvánky všem okolním sborům. Obec byla slavnostně vyzdobena, na obou koncích obce byly postaveny uvítací
slavnostní brány s nápisem z venkovní strany „Vítáme Vás“ a ve směru od obce s nápisem „Jeden za všechny a
všichni za jednoho“. Poslední den před slavností byl před domem č.17 postaven provizorní oltář. V neděli v den
slavnosti nehnal pastýř dobytek na pastvu a všichni občané se zúčastnili čištění silnice od dobytčího trusu.
Od 8 hodin už místní hasiči vítali přespolní sbory a uváděli je do hostince „ U Kučerů“. Před 10 hodinou nastoupily
sbory ( zúčastnilo se 8 sborů ) na seřadiště, kde promluvil župní náčelník o významu hasičských sborů a pak
sloužil pozořický farář p. Páral mši svatou, po níž pak stříkačku vysvětil.
Tato stříkačka měla nádrž cca 1m3, do které se voda nalévala putýnkami a teprvepumpováním z nádrže se voda
stříkala na oheň. U této stříkačky nebyly žádné hadice a pumpa vytlačila vodu maximálně do výšky 5 - 6 metrů.
Nově založený sbor i stříkačku bylo možno vyzkoušet už v roce 1906 při požáru domku Josefa Hájka a v roce 1907
v Ochozi a opět v Hostěnicích při požáru v hospodě „U Kučerů“ (č.p.33). Občané tehdy vytvořili nepřetržitý řetěz od
potoka a putýnkami plnili nádrž stříkačky. Po dlouhém úsilí byl požár zdolán, ale přesto vyhořel sousední dům, na
který se požár rozšířil.
První výzbroj, zakoupená z obecního rozpočtu, byla poměrně jednoduchá – přilby, sekyrky a červenočerné opasky.
Hodnostáři byli od mužstva odlišeni lesklými helmami a vzhlednějšími sekerkami. Ze zakoupeného režného plátna
pak byly ušity stejnokroje. Pozořický hasičský sbor věnoval novému sboru v Hostěnicích starší stříkačku.